Packoviny logo

Kočka s krátkýma nohama: Za roztomilostí stojí mutace, která může zabránit i vývoji kotěte

Bílošedé koťátko s krátkýma nohama sedí ve slaměné tašce na stole
Roztomilost by vás neměla při výběru kočky zaslepit. (Zdroj: Unsplash)

Stačí vidět munchkina, jak se po bytě žene za míčkem, a hned je každému jasné, proč se do něj majitelé zamilují. Mnohem méně se už ví, odkud se tahle kočka s krátkýma nohama vůbec vzala a proč ji velké evropské chovatelské svazy stále odmítají uznat.

V roce 1983 si učitelka hudby Sandra Hochenedelová z Louisiany všimla pod nákladním autem dvou březích koček s nápadně krátkými tlapkami, které tam zahnal buldok. Sandra je zachránila a jednu z nich si nechala doma pod jménem Blackberry. Právě tahle kočka s krátkýma nohama se později stala pramátí celého plemene munchkin.

Blackberry brzy porodila koťata a polovina z nich zdědila po mamince krátké tlapky. Jednoho krátkonohého kocourka dostala Sandřina přítelkyně Kay LaFranceová a pojmenovala ho Toulouse. Nekastrovaný Toulouse se volně toulal po okolí, takže kolem jejího domu časem vyrostla celá populace krátkonohých koček. Krátké nohy jim podle všeho nijak nebránily v lovu.

Co se odehrává v genech munchkinů

Za krátkými tlapkami stojí mutace v genu UGDH, kterou v roce 2020 popsal tým z Univerzity veterinárního lékařství v Hannoveru. Výzkumníci porovnali desítky munchkinů s více než dvěma sty koček jiných plemen. Změnu v genu měl každý krátkonohý munchkin, zatímco u ostatních koček se neobjevila ani jednou.

Mutace se dědí dominantně, takže kotěti stačí jediná kopie od jednoho z rodičů a narodí se s krátkými nožičkami. Pokud ale embryo zdědí mutaci od obou rodičů, přestane se vyvíjet už v raném stadiu a mládě se nenarodí. Chovatelé proto u dvou spářených munchkinů pozorují menší vrhy. Každý krátkonohý munchkin tak v sobě nese jednu kopii mutace a jednu zcela běžnou verzi genu.

Šedé mourovaté koťátko s krátkými nohami z profilu na bílém pozadí
Z profilu je vidět, proč se munchkin přirovnává k jezevčíkovi. (Zdroj: Unsplash)

Jsou krátké nohy na obtíž?

Na zdraví munchkinů dnes existují dva odlišné pohledy a oba se opírají o konkrétní vyšetření. Doktorka Solveig Pfluegerová z genetického výboru TICA a radiolog David Biller z Kansaské státní univerzity zkoumali první krátkonohé kočky. Problémy s páteří, jaké trápí jezevčíky nebo velškorgi, u nich nenašli. Chovatelé v roce 1995 nechali vyšetřit své nejstarší kočky a veterináři ani tehdy neodhalili potíže s klouby či kostmi.

Hannoverský tým ale vyšetřil na CT čtyřletého kocoura a na snímcích našel odchylky. Pažní kost v předních nohách měl mírně vytočenou, klouby v lokti a zápěstí do sebe přesně nezapadaly a vřetenní kost se ohýbala zhruba o 43 stupňů. Zadní nohy přitom zůstaly bez změn. Šlo však o vyšetření jediného zvířete.

Výzkumníci z Hannoveru navíc uzavírají, že krátkonozí munchkinové netrpí zhoršeným zdravím. Kritici přesto upozorňují na prohnutou páteř a vpáčený hrudník, které se u munchkinů podle dostupných údajů objevují častěji než obvykle. Chovatelé namítají, že stejné vady znají i u jiných plemen.

Evropští chovatelé plemeno odmítají uznat

Veřejnost poprvé spatřila munchkina v roce 1991 na výstavě TICA v newyorské Madison Square Garden. Kritici tehdy předpovídali, že krátkonohé kočky čekají stejné potíže s páteří a kyčlemi, jaké znají majitelé jezevčíků. TICA přesto plemeno o tři roky později uznala a plného uznání s nárokem na šampionské tituly se munchkin dočkal v roce 2003.

Velké chovatelské svazy mimo TICA to ale vidí úplně jinak. FIFe, která sdružuje hlavně evropské chovatele, munchkina neuznává, protože podle ní vznikl z genetické choroby. Britské GCCF zase vadí, že jeho tělo neroste a nevyvíjí se běžným způsobem. Ani největší americká organizace CFA ho mezi uznaná plemena nezařadila.

Veterinářka poslouchá stetoskopem kočku, kterou na stole drží dívka
Veterináři se u munchkinů přou hlavně o zdraví kloubů a páteře. (Zdroj: Magnific)

Roztomilost by neměla rozhodovat o výběru

Munchkin přitom platí za společenskou, bystrou a velmi hravou kočku, která si rozumí s celou rodinou i s dalšími zvířaty. Krátké nožičky jí podle popisu plemene zásadně nebrání v pohybu. Každé plemeno však přináší své přednosti i slabiny a roztomilý snímek o nich prozradí jen málo.

Pokud o munchkinovi uvažujete, nastudujte si o plemeni co nejvíce. Vybírejte chovatele, kterému jde o zdraví koček, a ptejte se na rodiče koťat i na jejich vyšetření. Poctivý chovatel vám rád ukáže, v jakých podmínkách koťata vyrůstají. Od roku 2020 mají chovatelé k dispozici genetický test, který nositele mutace odhalí.

Nejlepší kočka nemusí být trendy

Rozhodnutí pořídit si kočku ovlivní dlouhá léta vašeho života, a proto si zaslouží víc než okouzlení z jediné fotografie na sociálních sítích. V útulcích mezitím sedí spousta mazlivých koček, divokých koťat i klidných seniorek, které marně vyhlížejí nový domov. Možná právě tam na vás čeká kočka, která vám změní život, i když její tlapky mají úplně obyčejnou délku.

Zdroje: Autorský text, Wikipedie, studie: Struck, A. K., Braun, M., Detering, K. A., Dziallas, P., Neßler, J., Fehr, M., Metzger, J. & Distl, O. (2020). A structural UGDH variant associated with standard Munchkin cats. BMC Genetics. PMID: 32605545.

Další články

Zajímavosti
Markéta Paločková

Černá kočka přes cestu v pátek třináctého? Skutečnou smůlu má hlavně ona sama

Žebřík, rozbité zrcadlo a černá kočka, o které se v pátek třináctého říká, že nosí smůlu, když přeběhne přes cestu, patří ke starým pověrám. Kočky s tmavým kožíškem to ovšem mají v útulcích skutečně těžší a pověry za tím přitom dnes stojí jen zčásti.

Pes při prohlídce u veterináře na vyšetřovacím stole
Zdraví
Markéta Paločková

Kdy nepodcenit cestu k veterináři? Psí příznaky se dělí na ty, které vydrží do rána, a ty, kdy se hraje o čas

Pejsek odmítne plnou misku, celý den prospí na gauči a vy váháte, jestli jde jen o horší den, nebo už nastal čas k veterináři. Řada příznaků klidně počká až do rána, jiné ale nesnesou odklad ani pár hodin a u nich pak rozhoduje opravdu každá vteřina.

Mladá žena se zavřenýma očima opírá hlavu o tmavého koně
Rádce
Markéta Paločková

Dětský sen o vlastním koni zní kouzelně, rodiče ale čeká závazek na desítky let

Projížďka na koni dokáže nadchnout malé i velké, ovšem vlastní kůň znamená úplně jinou zodpovědnost. Kromě peněz a času přináší i spoustu povinností a na trhu se bohužel pohybují také prodejci, kterým jde především o zisk, a ne o spokojenost zvířete.

Bílý axolotl s pootevřenou tlamkou sedí na zelených kamenech
Zajímavosti
Markéta Paločková

Vodní dráček má paměť, jakou mu můžeme jen závidět. Díky ní obnoví ztracenou končetinu přesně podle té původní

Malý vodní dráček, jak se axolotlovi často a láskyplně říká, zvládá kousky, které u psa, kočky ani u nás nikdy neuvidíte. Celý život si ve svém tělíčku nese zvláštní vzpomínku z doby, kdy byl úplně maličký, a právě ta mu pomáhá v nečekaných chvílích.

Bernský salašnický pes leží na šedém ortopedickém pelíšku.
Péče
Markéta Paločková

Kam umístit pejskovi doma pelíšek? V zimě rozhoduje teplo a vzdálenost od oken i dveří

Pes si umí zdřímnout skoro kdekoli, jenomže kvalitní a nerušený odpočinek potřebuje stejně jako my. V chladných dnech hodně záleží na tom, kam doma jeho pelíšek postavíme, protože i drobný průvan od dveří či okna ho snadno připraví o klidný spánek.

Hnědý pes s velkýma ušima vykukuje zpod chlupaté deky v pelíšku
Péče
Markéta Paločková

Výtěr z tlamy prozradil, kteří psi stárnou rychleji. Stopy vedou k místu, kde spí

Pelíšek v obýváku, místo v posteli u páníčka, nebo bouda na dvoře? Každá rodina vybírá psovi místo na noc podle svých zvyklostí a možností. Na tom, kde hafan spí, přitom může záležet ještě o něco více, protože se to odráží také na stárnutí jeho buněk.

Pes v zimním obleku a botičkách běží sněhem.
Péče
Markéta Paločková

Mráz, sůl a náledí: Pár jednoduchých návyků ochrání pejska na zimních procházkách

S krátkými zimními dny a mrazivými rány se mění i psí režim, se kterým si hafan sám neporadí. Záleží hlavně na majiteli, kdy spolu vyrazí ven, jak dlouho venku zůstanou a čeho si cestou všímají, aby se pejsek vrátil domů v teple, spokojený a bez úrazu.

Žena na zahradě drží v náručí kočku, za ní leží pes.
Zajímavosti
Markéta Paločková

HARAWeek: Druhý listopadový týden patří vztahům, a to ne ledajakým, ale těm mezi námi a zvířaty

Zvířata s námi sdílejí domov, zahradu i les kousek od města a každé z nich si zaslouží kus naší pozornosti. Právě o tom je listopadový týden, který se slaví po celém světě už od roku 2016 a do kterého se může zapojit každý, kdo má ke zvířatům blízko.