Myslíte, že za povahu kočky mohou geny? Věda ukázala, že hlavní roli hrajete vy

Kočka umí o vaší povaze napovědět opravdu hodně. Její váha, zdraví i způsob, jakým se chová k okolí, úzce souvisejí s náladou domácnosti, ve které každý den žije. Většina majitelů to netuší a bere chování kočky jako její vrozenou vlastnost.

Vaše kočka leží půl dne stočená pod postelí a ven ji nedostanete ani násilím. Dívá se z okna s výrazem sebevraha a pořád jí něco vadí. Nebo přibrala tak, že se sotva vyhoupne na parapet. Spousta majitelů si řekne, že prostě taková je. Jenže povaha majitele a chování kočky spolu souvisejí víc, než by kdo předpokládal. Vysvětlení téhle záhady leží často v úplně jiném rohu bytu.

Kočka jako tiché zrcadlo domácnosti

Rozsáhlé zkoumání z roku 2019 sledovalo přes tři tisíce tři sta majitelů koček a jejich zvířat. Povaha pečovatele se přitom promítala do zdraví i chování kočky nápadně podobně, jako se povaha rodiče podepisuje na dítěti. Osobnost majitelů měřili odborníci pomocí dotazníku Big Five Inventory, který rozlišuje pět základních povahových rysů.

Výsledek posunul pohled na soužití s kočkou o pořádný kus dál. Zvíře totiž nereaguje jen na svoje geny nebo na plemeno. Reaguje hlavně na atmosféru, kterou doma každý den vytváříte právě vy.

Když nervozita majitele bolí

Nejsilnější stopu zanechával povahový rys, kterému odborníci říkají neuroticismus. Zjednodušeně jde o sklon k úzkosti, napětí a neustálým obavám. Kočky nervóznějších majitelů dopadaly ve zkoumání hůř hned v řadě ukazatelů.

Takoví majitelé častěji hlásili, že jejich kočka trpí nadváhou, nebo dokonce obezitou. Zvíře u nich také častěji mělo dlouhodobou nemoc a projevovalo víc příznaků spojených se stresem, od zvracení přes průjem až po problémy s močením. Přidávalo se agresivní i úzkostné a ustrašené chování.

Nervóznější majitelé navíc mnohem častěji uváděli, že jejich kočka má nějaký problém v chování. Zajímavé je, že takoví majitelé také častěji chovali kočku bez průkazu původu než čistokrevné plemeno. Proč se tohle všechno děje, zůstává otevřené. Nervózní pečovatel může zvíře víc hlídat a víc řešit u veterináře, takže si nemocí prostě víc všimne. Neklidná domácnost ale zároveň může kočku samotnou dostávat pod trvalý tlak.

Klid a vlídnost se vyplácí

Druhá strana téhle mince vypadá mnohem přívětivěji. Vstřícní a přátelští majitelé, tedy ti s vysokou mírou takzvané přívětivosti, hlásili se svou kočkou daleko větší spokojenost. Jejich zvířata také častěji spadala do kategorie normální váhy a chovala se méně agresivně a méně odtažitě.

Podobně dopadli svědomití majitelé, kteří berou péči zodpovědně a systematicky. Jejich kočky působily společenštěji, méně se bály a méně útočily. Otevřenost a přátelskost pečovatele se tak zvířeti vrací v podobě klidnější a vyrovnanější povahy.

Zrcadlo přitom funguje na obě strany. Nižší přívětivost majitele táhla kočku k nadváze, ale klidně i k opačnému extrému, tedy k přílišné hubenosti. Chladnější přístup se na zvířeti podepsal tak či onak.

Ven, nebo zavřená doma

Povaha majitele rozhoduje i o docela praktických věcech, třeba o tom, jestli kočka smí ven. Extrovertní majitelé pouštěli svá zvířata do zahrady a okolí výrazně častěji než ostatní. Otevřený a společenský přístup se očividně přenáší i na režim celé domácnosti.

Nervóznější majitelé to měli přesně naopak. Své kočky drželi raději doma nebo jim vycházky pořádně omezovali, nejspíš ze strachu, aby se zvířeti venku něco nestalo. Zvláštní výjimku tvořili majitelé s vysokou otevřeností vůči novým zážitkům, kteří kočky kupodivu drželi doma spíš než venku. Starost o bezpečí zvířete tak paradoxně formuje celý jeho život mezi čtyřmi stěnami.

Víc obav neznamená míň lásky

Tady přichází možná nejhezčí zjištění celého zkoumání. I když nervóznější majitelé hlásili u svých koček víc potíží, jejich spokojenost se zvířetem tím vůbec neutrpěla. O vzdání se kočky neuvažovali o nic víc než ostatní a k mazlíčkovi měli často až úzkostně silné pouto. Starost a láska tedy jdou ruku v ruce.

Právě v tom se soužití s kočkou nápadně blíží vztahu rodiče a dítěte. U dětí se opakovaně ukazuje, že neklid a napětí rodiče se pojí s větší úzkostí a horším chováním potomka, zatímco klidný a vřelý přístup dětem prospívá. Kočka reaguje na svého pečovatele překvapivě stejným jazykem.

Nastavené zrcadlo, které otevře oči

Souvislost mezi vaší povahou a stavem kočky rozhodně neznamená vinu. Zkoumání z roku 2019 neumí s jistotou říct, co je příčina a co následek, a neklidný majitel může být zkrátka jen pozornější a starostlivější. Přesto v tom vězí docela vzácná příležitost. Vaše kočka totiž den co den odráží klid nebo neklid, který kolem sebe šíříte. Pohled do tohohle zrcadla nakonec nemusí prospět jenom jí, ale i vám samotným.

Zdroje: Autorský text, studie: Finka, L. R., Ward, J., Farnworth, M. J. & Mills, D. S. (2019). Owner personality and the wellbeing of their cats share parallels with the parent-child relationship. PLOS ONE. PMID: 30721257.