Kočky hýčkáme jako děti, a přesto jich demencí trpí stále více. Riziko podle bioložky zvyšujeme i my sami

Stárnoucí kočka bloudí bytem, zapomíná a mňouká více než dříve. Kočičí demence přibývá a bioložka ze Státní univerzity v San Diegu přichází s teorií, že k ní přispívá i dlouhodobý stres. Jeho zdroje často najdete u sebe doma, třeba i přímo v obýváku.

Půlnoc, na chodbě se ozve dlouhé mňoukání a vaše stará Micka stojí uprostřed tmy, jako by nevěděla, kam má namířeno. Ráno pak chvíli hledá misku, přestože ji máte na stejném místě celé roky. Podobné chvíle zažívá čím dál více majitelů, protože kočky díky pravidelné stravě, očkování a veterinární péči žijí mnohem déle.

Domácí mazlíček běžně přesáhne šestnáct let, zatímco toulavá kočka se často nedožije ani pěti. S dlouhým životem ale přichází i kočičí demence, o které veterináři před dvaceti lety skoro nemluvili.

Bioložka Ingrid Niesman ze Státní univerzity v San Diegu shrnula v roce 2024 v odborném časopise Frontiers in Neurology dosavadní poznatky o stárnutí kočičího mozku. Přichází s teorií, že kočičí demenci nahrává i dlouhodobý stres. Svou myšlenku zatím opírá hlavně o výzkumy na jiných zvířatech, protože studií přímo na kočkách vzniklo zatím málo.

Kočičí demence přibývá s delším životem

Odborně se nemoc jmenuje kognitivní dysfunkce koček a její první projevy nápadně připomínají stárnoucí prarodiče. Kočka působí zmateně, zapomíná, mění rytmus spánku a bdění, přestává trefovat záchodek a častěji mňouká nebo projevuje úzkost. Veterinář nejdříve musí vyloučit jiné nemoci, protože jednoduchý test na demenci zatím neexistuje. Lék, který by nemoc zastavil, chybí stejně jako u lidí. Kočky navíc potíže mistrně skrývají, a tak spousta z nás první změny svede na obyčejné stáří.

Mozek stárne podobně jako u nás

Kočky mají mezi dobře prozkoumanými zvířaty výjimečné postavení. V jejich mozku se přirozeně tvoří stejné usazeniny bílkovin, jaké lékaři nacházejí u Alzheimerovy choroby. Niesman přirovnává kočičí život k vahám, které se s přibývajícím věkem pomalu naklánějí směrem ke kočičí demenci.

Koťata a mladé kočky krátkodobý stres snadno ustojí. V dospělosti se zátěž začíná sčítat a kočičí senioři nad deset let jí vzdorují už mnohem hůře. Dlouhodobý stres podle bioložky podporuje v mozku zánět a hromadění poškozených bílkovin, které nervové buňky postupně vyčerpají.

Domov plný kouře, hluku a světla

Cigaretový kouř i pára z elektronických cigaret patří mezi nejčastější znečištění bytů. Kočka s citlivým čichem reaguje i na malé množství a u koček žijících s kuřáky zachytil výzkum z roku 2023 zvýšené známky zánětu. Kočičí uši navíc slyší vysoké tóny monitorů nebo zářivek, které my vůbec nevnímáme.

Nečekané zvuky kočku stresují hlavně tehdy, když nemá kam zalézt. Svítíme dlouho do noci a elektroniku necháváme zapnutou nepřetržitě, přitom kočky prospí dvanáct až dvacet hodin denně. Noční dovádění nám vadí a hrát si chceme přes den, takže kočka mění svůj přirozený rytmus a její spánek se může roztříštit.

Soupeření o úkryty a plná miska

V domácnostech s více kočkami patří napětí ke každodennímu životu. V průzkumu z roku 2020 hlásily skoro tři čtvrtiny majitelů potíže už při seznamování koček a polovina viděla i potyčku. Kočky trápí nedostatek úkrytů, málo záchodků nebo dominantní kočka, která ostatní šikanuje.

Zánět a oxidační stres podle bioložky hrozí oběma stranám sporu. Další zátěž nosí kočky přímo na sobě. Nadváhu má podle různých odhadů desetina až skoro dvě třetiny domácích koček a obézní kočky mají v krvi vyšší známky oxidačního stresu. O tom, kolik toho do misky padne, přitom rozhodujeme my.

Právě vy si všimnete prvních změn

Veterinář vidí kočku pár minut v ordinaci, zatímco vy s ní trávíte každý den. Autorka studie proto věří, že pozorování majitelů pomůže kočičí demenci odhalit včas a lépe pochopit, co mozek poškozuje. Volá také po penězích na výzkum koček, ze kterého by mohli těžit i pacienti s demencí. Svou práci zakončila s nadsázkou, že americké centrum pro translační vědy nese zkratku NCATS, takže se výzkum koček týkat prostě musí.

Když své kočce dopřejete klidný úkryt, byt bez kouře a v noci tmu, ubráníte ji aspoň části zbytečného stresu. Až příště zabloudí na chodbě, věnujte jí o chvilku více trpělivosti.

Zdroje: Autorský test, studie: Ingrid R. Niesman (2024), Stress and the domestic cat: have humans accidentally created an animal mimic of neurodegeneration? Frontiers.