Packoviny logo

Malé kočičí tajemství: Mazlíčci se doma znají jmény a pamatují si, jak vypadají jejich kamarádi

Zrzavá kočka olizuje mourovatou kočku na pohovce
Když kočka uslyší jméno kamaráda, vybaví si i to, jak vypadá. (Zdroj: Unsplash)

Vaše kočička toho o životě ve vaší domácnosti ví opravdu hodně. Japonští výzkumníci zkoumali, jestli si kočky pamatují jména ostatních koček, a dokonce i členů rodiny. Pomohly jim k tomu nahrávky jmen, obyčejné fotky a hlavně trocha kočičí zvědavosti.

Kdo má doma více koček, dobře ví, jak to při krmení chodí. Zavoláte jednu a u misky se za chvíli sejdou všechny. Málokoho přitom napadne, co kočky z takového volání pochopí. V Japonsku to v roce 2022 vzali vážně a vyzkoušeli, jestli si kočky pamatují jména svých chlupatých spolubydlících a jestli vědí, kdo je kdo.

Žena drží v náručí koťátko s tmavým čumáčkem a modrýma očima
Kočky si všímají, jak majitel doma volá na ostatní mazlíčky. (Zdroj: Magnific)

Co všechno kočky o majitelích vědí

Kočky mají pověst samotářů, protože jejich divoký předek, kočka plavá, žije sám. Domácí mazlíčci se ale během soužití s námi naučili spoustu věcí. Dokážou najít pamlsek podle toho, kam ukazujete prstem nebo kam se díváte. Rozliší, jestli se tváříte vesele, nebo rozzlobeně, a svého majitele poznají podle hlasu.

Hlas majitele umí kočka spojit i s jeho tváří. Starší pokusy navíc prokázaly, že vlastní jméno rozliší od jiných slov. Kočky z domácností s více mazlíčky zpozorněly i u jmen svých kočičích kamarádů, zatímco obyčejná slova je brzy omrzela. Zbývalo zjistit, jestli si k takovému jménu vybaví i konkrétní tvář.

Jak probíhal pokus s fotkami koček

Pokusu se zúčastnilo celkem 48 koček různého věku. Část žila v kočičích kavárnách, kde si je hladí návštěvníci, zbytek v obyčejných domácnostech s aspoň dvěma dalšími kočkami. Majitelé nejdřív namluvili jména kočičích spolubydlících tak, jak na ně doma běžně volají. Pro pokus se hodily kočky s odlišně zbarveným kožichem, aby se daly snadno rozeznat.

Kočka pak v klidné a známé místnosti slyšela z notebooku čtyřikrát za sebou jméno jedné ze svých kamarádek. Hned nato se na obrazovce objevila fotka. Někdy ke jménu patřila, jindy ukazovala úplně jinou kočku. Kočky se přitom mohly volně pohybovat a k monitoru si klidně přičichnout. Podle toho, jak dlouho se mazlíček na obrázek díval, šlo poznat, jestli ho něco zaskočilo.

Kočky si pamatují jména svých parťáků

U domácích mazlíčků se ukázal jasný rozdíl. Když slyšeli jméno jedné kamarádky a na obrazovce uviděli jinou, prohlíželi si fotku déle. Ke jménu tedy čekali konkrétní tvář a nesoulad je překvapil. Jména se naučili sami, nejspíš tak, že doma sledují, která kočka na zavolání zareaguje.

Mazlíčci z kočičích kaváren takový rozdíl nepředvedli. V kavárně na ně volá spousta cizích hostů a tři čtvrtiny testovaných kavárenských koček žily v podnicích s více než třiceti kočkami. Mezi tolika jmény a tvářemi se snadno ztratí i ta nejbystřejší kočička. Kočky z kaváren už dříve neuměly rozlišit ani vlastní jméno od jmen svých spolubydlících.

Velká rodina dává kočce více příležitostí

Ve druhém pokusu šlo o jména členů rodiny. Zúčastnilo se ho 26 domácích koček a místo skutečných jmen zaznívala oslovení, která doma slýchají nejčastěji, třeba maminka. Celkový výsledek vyšel méně výrazně než u kočičích kamarádů. Kočky z větších rodin se ale na nesprávnou fotku dívaly déle, hlavně pokud s rodinou žily delší dobu.

Délka soužití ovšem úzce souvisela s věkem kočky, takže se do výsledku mohl promítnout i věk. Jména tentokrát nečetl majitel, ale cizí hlas, a na známý hlas kočky možná reagují zřetelněji. Ve větší rodině navíc jména zaznívají častěji, takže mazlíček má více příležitostí zjistit, komu které oslovení patří.

Dvě chlupaté kočky odpočívají spolu v houpací síti na škrabadle
Kočky, které spolu sdílejí domov, znají jména svých parťáků. (Zdroj: Unsplash)

Mazlíček, který vás bedlivě poslouchá

Několik výjimečných pejsků si dokázalo zapamatovat názvy stovek předmětů, ovšem po měsících cvičení. Kočky se jména naučily úplně samy při obyčejném životě doma, podobně jako malé děti. Proč si kočky pamatují jména, zatím nikdo s jistotou neví. Možná za tím stojí miska, protože vlastní jméno často znamená jídlo, kdežto jméno jiné kočky ne.

Až příště zavoláte na jednu ze svých kočiček, ostatní chlupáči možná zrovna nastražili uši. Každé zavolání jim napoví, kdo s nimi doma žije a jak se jmenuje. Stačí, když doma zazní jméno kamaráda, a hned se jim vybaví jeho tvář. I když u toho klidně podřimují na gauči, jména svých parťáků mají dobře zapamatovaná.

Zdroje: Autorský text, studie: Takagi, S., Saito, A., Arahori, M., Chijiiwa, H., Koyasu, H., Nagasawa, M., Kikusui, T., Fujita, K. & Kuroshima, H. (2022). Cats learn the names of their friend cats in their daily lives. Scientific Reports.

Článek se líbí 0 čtenářům

Další články

Černý francouzský buldoček s bílou hrudí v obývacím pokoji.
Péče
Markéta Paločková

Pohodový den bez páníčka: Psa nejdéle zabaví jednoduchý trik, který začíná v mrazáku

Hromada hraček v obýváku ještě nezaručí, že se čtyřnohý parťák bez vás bude cítit spokojeně. Šest hafanů z Nového Zélandu nosilo obojek s čidlem pohybu a podle jejich chování je jasné, jak zabavit psa tak, aby ho to bavilo celé dopoledne i další dny.

Černý pes leží na zemi se smutným pohledem.
Rádce
Markéta Paločková

Prázdný pelíšek a ticho v domě aneb jak se vyrovnat se ztrátou čtyřnohého parťáka

Pelíšek zůstal prázdný, vodítko visí na věšáku a ráno vás už nikdo nebudí čumákem. Smrt mazlíčka patří k nejtěžším chvílím, které majitel zvířete zažívá, a smutek po ní umí trvat dlouho. Silná láska k miláčkovi ale může být nakonec zdrojem nové síly.

Pejsek si hraje s míčkem v trávě se svou paničkou
Rádce
Markéta Paločková

Obojek proti blechám a klíšťatům: Kdy ho psovi nasadit a jak vybrat ten správný?

Stačí jedna procházka v trávě, proběhnutí křovím nebo odpoledne na zahradě a pes si může domů přinést nevítaného cestujícího. Klíšťata a blechy přitom nejsou jen nepříjemností, kvůli které se pes drbe. Mohou přenášet nemoci a blechy se dokážou zabydlet také v domácnosti. Právě proto se vyplatí myslet na ochranu před parazity dřív, než se objeví první problém.

Zrzavá veverka leží na kmeni stromu a dívá se do objektivu
Zajímavosti
Markéta Paločková

Zásoby na zimu u veverek: Oříšky si třídí, váží a při schovávání se otáčejí zády ke zvědavcům

Když veverka zahrabe oříšek v listí, nevybírá místo náhodně a celou dobu hlídá, kdo ji pozoruje. Zásoby na zimu si dělá i v parcích, kde ji návštěvníci krmí každý den, protože schovávání jídla má v sobě zakódované a jen tak se ho nevzdá ani ve městě.

Kresba psa Owneyho ležícího na poštovním pytli.
Zajímavosti
Markéta Paločková

Z poštovních pytlů až na druhý konec světa: Příběh psa, který si získal srdce pošťáků

Nepatřil jen jednomu pánovi, tisíce poštovních úředníků o něm mluvily jako o svém pejskovi. Poštovní pes Owney projel s vlakovou poštou Ameriku i kus světa, na obojku nosil stovky štítků z cest a železničáři v něm viděli šťastného čtyřnohého parťáka.

Ježek v trávě u nízkého dřevěného plůtku.
Rádce
Markéta Paločková

Ježek na zahradě: Místo krabice a obýváku mu pomůže otvor v plotě a hromada listí

Když se na podzim na zahradě objeví ježek, většina z nás má chuť ho hned zachránit a odnést do tepla. Pomoci ježkům před zimou se dá i jinak a často mnohem šetrněji. Rozhodují drobnosti, které ježek ocení a které si v každodenním shonu neuvědomujeme.

Štěně francouzského buldočka v plovací vestě na kajaku.
Rádce
Markéta Paločková

Dovolená s pejskem v roce 2026: Pas, čip a očkování jsou jen začátek, některé země chtějí ještě víc

Cestování se psem do zahraničí patří k nejhezčím zážitkům, které můžete se svým čtyřnohým parťákem sdílet. Od letošního dubna ale v Evropě platí nová pravidla a stačí jedno přehlédnuté datum, aby společná dovolená skončila dříve, než by vůbec začala.

Černobílý kudrnatý pes stojí na dřevěném molu u vody.
Rádce
Markéta Paločková

Kudrnatý plavec s plovacími blánami: Portugalský vodní pes zvládá výcvik hravě a drží se rodiny doma i venku

Portugalský vodní pes nelíná a jeho hustá srst bez podsady roste téměř pořád, takže pravidelné stříhání patří k jeho životu. Za typickým účesem s vystříhanou zadní částí těla a chocholkou na ocase se přitom skrývá praktický důvod z dob práce na moři.