Pes kouše i milující rodinu: Spouštěčem bývá česání, mazlení nebo odebraná miska

Mazlení, pusinky a pevné objetí patří pro spoustu majitelů k tomu nejhezčímu, co se svým psem prožívají. Pejsek ale lásku vnímá po svém a ne každé gesto mu dělá radost. Když pes kouše nebo škrábe, často tím pouze dává najevo, co mu vadí.

Ráno se pejsek tulí v posteli a odpoledne při česání nečekaně chňapne po ruce. Majitel zůstane zaskočený a nechápe, co se stalo, vždyť svého parťáka miluje a dělá pro něj první poslední. Podle průzkumu mezi více než tisícovkou majitelů psů v Thajsku podobnou chvíli zažila skoro polovina z nich. Pes kouše nebo škrábe většinou ve zcela obyčejných situacích, kterým se dá s trochou porozumění předejít.

Péče o srst umí pejska vyděsit

Stříhání drápků, koupání, česání nebo podávání léků patří mezi nejčastější chvíle, kdy hafan kousne. Pro psa je taková péče často nepříjemná, protože se bojí, je nervózní nebo ho něco bolí. Pokud má navíc z minulosti špatnou zkušenost, stačí mu k panice jen pohled na kartáč nebo nůžky. Nejčastěji se to stává mladším majitelům mezi 18 a 30 lety, kterým možná ještě chybí zkušenosti. Velmi pomáhá navykat pejska na péči postupně, po malých krůčcích a vždy s pamlskem a pochvalou.

Miska a hračka patří jen jemu

Spousta pejsků si úzkostlivě hlídá jídlo, misku nebo oblíbenou hračku. Když mu je majitel bere, pes se brání a v obraně klidně chňapne. Situaci často ještě zhorší, pokud mu páníček jídlo nebo hračku bere za trest. Pejsek se pak o své poklady bojí ještě více a hlídá si je o to usilovněji. Mnohem lépe funguje výchova postavená na odměně, při které pes nemá důvod ruku u misky vnímat jako hrozbu.

Pes kouše i při láskyplném mazlení

Objímání, pusinky a dlouhé hlazení bere většina pejskařů jako ten nejkrásnější projev lásky. Pejsek je ale nemusí vnímat stejně a blízký kontakt mu může být nepříjemný. Dává to najevo nenápadně, otáčí hlavu, uhýbá pohledem, olizuje si tlamu, zrychleně oddychuje nebo se snaží utéct. Když si toho nikdo nevšimne, přijde na řadu vrčení a nakonec i kousnutí. Častěji se to stává mladším majitelům, kteří se se svým psem mazlí opravdu hodně.

Holé ruce místo hračky dělají potíže

Hraní s rukama je pro štěně velká zábava, jenže pes si tak zvykne, že ruka i noha jsou hračky ke kousání. Takový zlozvyk se pak snadno přenese až do dospělosti. Stejně riskantní je rozdělovat psí rvačku holýma rukama, protože i to patří k častým chvílím, kdy pes kouše svého majitele. Do tlamy patří raději žvýkací hračky, nejlépe takové s přihrádkou na pamlsky. Pejsek se u nich zabaví a kousání do rukou postupně omezí.

Křik a role vůdce smečky škodí

Dodnes se drží představa, že majitel musí být nad psem pánem a vůdcem smečky. Věří tomu zhruba sedm z deseti dotázaných, přestože dnešní poznatky o psím chování ji už nepodporují. Křik, výhrůžky nebo zvednutá ruka v psovi vyvolávají strach a ten se může obrátit proti majiteli. Mnohem lépe funguje výchova, při které je pejsek chválen za dobré chování a odměna mu dává jistotu. Kastrace přitom agresivního psa sama o sobě neuklidní, což nevěděla skoro polovina dotázaných.

Nemocný pejsek snese doteky mnohem hůř

Psi s dlouhodobými zdravotními potížemi kousali nebo škrábali své majitele častěji než ti zdraví. Za podrážděností bývá bolest nebo nepohodlí, třeba při zánětu kůže, v tlamě nebo v močovém měchýři. Pejsek pak reaguje přecitlivěle na každý dotyk, i když ho majitel chce jen pohladit. Pokud se jinak klidný hafan začne chovat nezvykle, vyplatí se zajít k veterináři a zjistit, jestli ho něco netrápí.

Návštěva vstoupila na jeho území

U cizích návštěvníků je hlavním spouštěčem samotný příchod do domu nebo na zahradu, kterou pes bere jako své teritorium. Pejsek si svůj domov hlídá a nezvaného hosta může vnímat jako hrozbu. Většina psů také nemá ráda, když na ně sahá někdo cizí, takže hladit nebo objímat cizího pejska se nevyplatí. Pro návštěvu je lepší nechat hafana nejdříve v klidu a dát mu čas, aby si ji v pohodě prohlédl.

Láska, které pejsek opravdu rozumí

Rozhodně nejsem zastánce názoru, že ubližují jen bojová plemena. Osobně jsem jako malá zažila útok psa a byl to malý pejsek, u kterého nebylo možné poznat, o jakou rasu jde. Velká jizva na noze mi ale dala památku na střetnutí s ním na celý život.

Znám spoustu psů, kteří nálepku bojového plemene mají, a jsou to strašně fajn pejsci, jsou velmi dobří parťáci a výchova jejich majitelů proběhla na jedničku. Mnohem více než plemeno rozhoduje to, jestli majitel psí řeči rozumí. Pes kouše nebo škrábe většinou ve chvíli, kdy už nemá jiný způsob, jak dát najevo strach, bolest nebo nepohodlí. Stačí se na něj dívat pozorně, respektovat jeho hranice a péči i výchovu stavět na odměně. Pak se z každého mazlení stane chvíle, kterou si naplno užijete oba.

Zdroje: Autorský text, studie: Wongtawan, T., Sungkatavat, P., Yurachai, O., Waran, N. & Boonhoh, W. (2026). When Affection Becomes Risk: Human–Dog Interactions Associated with Bite and Scratch Injuries in a Survey of Dog Owners’ Knowledge, Attitudes, and Practices in Thailand. Animals, 16(12), 1809. PMID: 42353420.